close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Česko usychá. A údolí, kde vznikla česká hymna, je zatopené přehradou

26. května 2020 v 17:37 | Mal |  Zelený koutek
Sucho. Přehrady. Témata, která z nějakého důvodu naše vláda spojuje do jedné rovnice. Jakkoli je osvěžující číst pro jednou i jiné zprávy než ty o koronaviru, zmocňuje se mě při jejich čtení podobná bezmoc. Ano, Česko zvolna usychá. Jako Brňák to vnímám obzvlášť silně - bledule kvetou o měsíc dřív, dubnová půda je vyprahlá jako v srpnu a sníh tu ležel možná tak tři dny za celou zimu. Střelická bažinka, kam chodívám pozorovat žáby, byla letos až na hlavní jezírko úplně vysušená.

Srdce mi krvácí, když ministerstvo zemědělství přijde s geniální nápadem postavit v Česku 31 přehrad, aby se vyřešil problém sucha. Protože sorry, soudruzi, ale přehradou se sucho fakt nevyřeší. A ne, neříkám, že přehrady jsou jen špatné. Jenže stavěním přehrad za těžké peníze (a za cenu zatopení nejen vesnic) se vláda snaží záplatovat symptomy, ne řešit problém. A proč? Protože Andy by nikdy nepřipustil, aby ne-jeho firma přišla o kus pole kvůli remízku nebo nedejbože tůni! Ne, Agrofert letos na jaře dokonce tiše vysušil mokřad na Břeclavsku. Protože who gives a fuck.

Co mě osobně nejvíc dostalo, bylo zjištění, že údolí, kde vznikaly verše české hymny, je dnes zatopené přehradou. Víte, takovej ten textík, kde voda hučí po lučinách... Dnes už hučí jenom po betonu Vodní nádrže Vrchlice.


(Střelická bažinka)

Skutečným řešením sucha je citlivá práce s krajinou. Komplexní, protože jakkoli se nám to může zdát nepohodlné, v přírodě spolu všechno souvisí. Takže potřebujeme živé lesy, které vodu vsáknou. Lesy, které se budou pěstovat podle správné druhové skladby pro ten který bioregion a ne podle toho, kdo na nich chce krátkodobě vydělat. Potřebujeme zemědělství, které nebude půdu ničit a rozkouskuje ji na menší políčka, které občas vypěstuje i nějakou protierozní plodinu a bude ochotné obětovat kus lánu pro travnatý pás. Potřebujeme víc stromů, vegetačních pásů a remízků.

A hlavně - potřebujeme malé vodní ekosystémy. Potřebujeme znovu zavodňovat mokřady a tůně, obnovovat rybníčky a jezírka a nebagrovat potoky. Toto je něco, do čeho by se vláda měla opřít. Přitom by nemusela sama ani hnout prstem - stačilo by vypsat inteligentní dotační program pro místní samosprávy, lesníky a zemědělce, a dostatečně je podpořit při lokálních řešeních.

Místo toho se do takových lokálních projektů pouští soukromníci a nadšenci, kterým není ukradené, jak to s naší krajinou dopadne. Nedávno jsem dělala rozhovor s ekologem Vojtěchem Šťastným, který sedm let urputně bojoval za revitalizaci Sedmihorských mokřadů. Sedm let. U Opavy zase vznikly Kozmické ptačí louky - nebo spíše se vrátily poté, co byla za komunismu nivní oblast odvodněná a přeoraná na pole. Teď se tam díky soukromé iniciativě Kamila Lisala zase vrátila voda a s ní i ptactvo a motýli.

Co tím chci říct? Že to jde - ale těžko. Jako laikům nám nezbývá, než podporovat na komunální úrovni politiky, kteří nestrkají hlavu do písku. A nedovolit, aby nám v Moravském krasu zanikly jedinečné jeskyně, protože někoho nahoře napadlo postavit u Holštejna přehradu. (Jako vážně?!)


(Černovický hájek, Brno)
 


Komentáře

1 Bobouš Bobouš | E-mail | Web | 26. května 2020 v 21:33 | Reagovat

Souhlasím, rozdělit velká pole na menší části, přetnout je alejemi, hájky a mezemi, je momentálně to nejjednodušší a nejlevnější, co můžou udělat. Jelikož živiny v půdě tak snadno oživit nejde. A živá půda sama o sobě dokáže taky zachytit dost vody.
A děkuji za upozornění na Sedmihorské mokřady, mám to za rohem a ani o tom nevím.

2 Mal Mal | Web | 26. května 2020 v 21:58 | Reagovat

[1]: Ta revitalizace Sedmihorských mokřadů ještě není hotová, ale konečně se jim povedlo dokončit všechna řízení s vlastníky půdy apod., takže letos nebo příští rok už by se mohlo území začít vracet do původního stavu :)

Oživovat půdu (tu zemědělskou) by šlo skrze stopku umělým hnojivům a návratu k těm přírodním nebo zeleným. Jenže to je sci-fi.

3 Ian Dury Ian Dury | E-mail | Web | 26. května 2020 v 22:18 | Reagovat

Problem je, že všechny dotační programy jsou pro kočku... Sám vidím, že Capi hnizdo není žádná výjimka, rozdělit firmu na několik menších a shtrabnout dotace na drobné podnikání je naprosto běžné... A v zemědělství s tím nepřijdu do styku, ale bude to podobné. M

4 Ian Dury Ian Dury | E-mail | Web | 26. května 2020 v 22:20 | Reagovat

Mimochodem, já jsem slyšel, že ta píseň vznikala nikoli v údolí Vrchlicr, ale na jednom návrší Hřebenu poblíž Davle.. Ale to není podstatné. M

5 Čerf Čerf | E-mail | Web | 27. května 2020 v 0:48 | Reagovat

Období, kdy stát šířil víru, že čím víc přehrad, tím lepší život, už tu jednou bylo. Ale až vzniknou speciální dotační programy pro návrat vody a vlhkosti do krajiny, jistě vznikne cosi jako AgroWet.

6 vizit-my-farm vizit-my-farm | 27. května 2020 v 22:56 | Reagovat

[1]: Ty remízky a hájky nic neřeší, protože půda je mrtvá udusaná bez humusu, bez hnojení chlévskou mrvou. Prostě není schopna tu vodu pojmout a tak z polí odtéká pryč.

7 vizit-my-farm vizit-my-farm | 27. května 2020 v 23:01 | Reagovat

[2]: Ono to není jen o lesním a zemědělském hospodaření. Vem si jak velkou prochu zabírají silnice a dálnice. Kolik obřích hal at už různých montoven skladů a nebo supermarketů zabralo zemědělskou půdu, kde se dřív voda vsakovala aspon nějak. A kam odtéká voda z těch silnic a střech? Do kanálu...

8 Mal Mal | Web | 30. května 2020 v 23:10 | Reagovat

[3]: Jakmile se rozdávají peníze, vždycky se najde někdo, kdo se na nich bude chtít přiživit - ale to nás nesmí odradit ;)

[5]: :D Nadsázka krásná, ale reálně si tím nejsem jistá. Už teď je celkem slušná dotační podpora eko zemědělství, ale že by nějak zásadně rostlo...

[7]: V tom máš rozhodně pravdu, ale mám pocit, že s tou přeměnou hospodaření by šlo ještě reálně udělat - ale kecat do velkých staveb? Tam už se točí moc velké peníze a zájmy. I když třeba taky ne nutně. Tuším u Kosmonos se teď povedlo zabránit stavbě dalších zbytečných hal :)

9 vizit-my-farm vizit-my-farm | Web | 1. června 2020 v 9:21 | Reagovat

[8]: Ta přeměna hospodaření je mnohem složitější než někde zakázat výstavbu hal. Dostáváme se totiž k problému, kde vzít tolik toho hnoje? Dnes jsou farmáři, kteří pěstují pouze rostliny a bez živočišné výroby. Kravíny a prasečáky jsou porušené a tam kde se dobytek pouze pase na loukách hnůj nezískáš. A jsme u dalšího problému. V pradávnu hospodář louky na kterých se pásla zvířata po určité době rozorak a trávou osel místa, kde pěstoval užitkové rostliny. A pak znovu pásl tam aby si půda odpočinula a byla znovu exkrementy vyhnojena. Dnešní dotační programy jsou ovšem postaveny na tom, že to co je v katastru nemovitostí vedeno jako trvalý travní porost je trvalým travním porostem a to navždy a to co je orná půda prostě je znovu jen orná půda. A pokud chce dostat dotaci tak nepřipadá v úvahu, aby třeba část pastviny rozoral. Tak ty dotace naprosto ubíjejí zdravý selský rozum a za ty roky na to ještě žádný z ministrů zemědělství nepřišel...A pokud chceš travní porost přepsat na ornou a nebo naopak, musí ti to schválit na příslušné obci. To ovšem znamená změnu územního plánu obce a to stojí nemalé peníze... Ono se totiž územní plány taky dělají navždy a bez ohledu na způsob zemědělského hospodaření. Pak jako vlastník půdy ji můžeš sice vlastnit, ale reálně a podle všech paragrafů na ni nemůžeš hospodařit tak jak chceš...

10 Mal Mal | Web | 3. června 2020 v 8:44 | Reagovat

[9]: My máme u koní vždycky hromadu přebytečného hnoje :) Ale chápu, kam míříš. S těmi dotacemi mě to takhle nikdy nenapadlo - předpokládala jsem, že je "zemědělská půda" a majitel s ní může naložit, jak uzná za vhodné, pokud pořád zůstane zemědelskou půdou. S tím by chtělo něco udělat!
Ale pořád si myslím, že je lepší aspoň nějaké/polovičaté řešení, než současný "mainstreamový" způsob zemědělství, které je spíš průmyslem, než čímkoliv jiným.

11 vizit-my-farm vizit-my-farm | Web | 4. června 2020 v 20:44 | Reagovat

[10]: Pokud podestýláte slámou a ne pilinama, tak je takový hnůj pro zahrádkáře terno. Jako opravdový majitel můžeš někdy ještě méně než nějaký ten zemědělec, který tu půdu má propachtovanou, a kterémů tů smlouvu podepsala třeba ještě tvoje babička, která čekala, že ji někdo konečně vaplatí zemědělské restituce... Smlouva po x letech končí, zemědělec ti pošle k podpisu novou. Ty řekneš, že už mu ji neprodloužíš, že tam budeš hospodařit sama. A on na tebe vytáhne argument, že smlouva sice skončila, ale pokud tam chceš hospodařit, můžeš ale až uplyne pětiletá výpovědní lhůta... :D Podobné jednání bych přirovnal k lichvářským praktikám...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama