Červenec 2016

Gruzie - 7.den: Arménská genocida, šacování na hranicích, skalní klášter Vardzia, horská polňačka 2.třídy a rodinka Ázerbájdžánců

24. července 2016 v 16:00 | Mal |  Gruzie a Arménie
Po noci strávené namačkaní v jedné posteli a obletováni mouchami se docela těšíme, až vypadnem. Hotel musíme vyklidit do 9:00 a stíháme to jen tak tak. Na arménských dálnicích potkáváme spousty billboardů s reklamami a obrázky generálů, takže když míjíme ten jediný billboard, který by stál za vyfocení, samozřejmě si jej všímáme až v poslední chvíli a stejně jen čumíme s otevřenou pusou. Před námi se skví piktogram Turka a Hitlera. Podařilo se mi jej najít na googlu, zde je odkaz - nemá smysl vám to popisovat, mrkněte se sami, ať nemáte zkreslenou představu: http://asbarez.com/135750/holocaust-memorial-museum-marks-armenian-genocide-centennial/

Docela nás to zaráží, protože jsme jen kousek od tureckých hranic. O arménské genocidě toho vím dost a turecký odmítavý přístup je sice na pár facek, ale tohle nám připadá jako šťouchání do vosího hnízda, což vzájemným už tak nevalným vztahům mezi státy rozhodně nepřidá.

Ale k pozitivnějším věcem. Potkáváme místní zásobování - až po střechu nacpanou Volhu (či něco podobného), která vždy zastaví u místního marketu, vyloží pár věcí z beden a spěchá k dalšímu.


Gruzie - 6.den: Arménie, vyhaslá sopka Aragac a jedno radioaktivní jezero

17. července 2016 v 18:50 | Mal |  Gruzie a Arménie
Po přenocování ve špinavém hotelu balíme kufry a vydáváme se hledat jezero Kari, výchozí bod pro výstup na vyhaslou sopku Aragac, která je zároveň první čtyřtisícovkou, kterou hodláme zdolat. No. Po poradě s prťavým majitelem hotelu zjišťujeme, že stejně nic moc nevíme, a tak prostě vyjíždíme směr Jerevan, však ono to zas nějak dopadne. Dochází nám palivo, takže se pokoušíme najít benzínku, což je, kupodivu, v Arménii docela problém - všude míjíme jen ekogas, ekogas... ale petrol nikde. Až už chceme sjet z hlavní silnice a začít hledat městečko pod sopkou, konečně se před námi zjevuje benzínka - jako na potvoru zhruba 50 metrů za naší odbočkou. Nemáme dramy, takže se snažíme vydealovat eura (kartou se tu platit nedá); zaměstnanec pumpy říká, že musí zavolat majiteli, ten to naštěstí schvaluje. Máme benzín! Jelikož jsme na takové pseudodálnici, jejíž oba směry oddělují dvojitá svodidla, nechceme se moc vydávat dál, a tak radši těch 50m k odbočce zase vycouváme. Po gruzínsku.