Koniklece na Kamenném vrchu s měsíčním zpožděním

5. května 2018 v 16:27 | Mal |  Zelený koutek
Koniklecová louka na Kamenném vrchu v Brně z 30. března, to, že odvetla už před měsícem, prosím ignorujte (nestíhám). Také po roztátí sněhů vyrážíte fotit koniklece, šafrány, bledule a další jarní kvítky? Znáte nějakou zatím neprofláknutou lokalitu?

 

Černá Hora: Prokleté hory a Sávino oko (den 6.)

12. dubna 2018 v 13:38 | Mal |  Bosna a Montenegro
Po nočním deštíku už je ráno zase úmorné vedro, které nás spolehlivě odrazuje od výšlapu po odlesněných svazích Volušnice. Radši míříme k jedné z nejkrásnějších bezedných tůní, jakou jsem kdy viděla. K Sávinu oku přijíždíme docela brzy dopoledne a tak jsme u tohoto neuvěřitelně modrého a průzračného vývěru úplně sami.


Černá Hora: Kaňon Tary a lopuchový prales v NP Biogradska Gora (den 5.)

14. března 2018 v 15:56 | Mal |  Bosna a Montenegro
Asi už jste si všimli, že balkánská výprava se nese ve znamení jezer a kaňonů, a ani dnešek nebude jiný. Míříme k mostu Durdjevica Tara, který se klene nad kaňonem divoké řeky Tary. Ráj raftařů ale nakonec vypadá líp na fotkách než v reálu. Parkujem auto za mostem a nevěřícně hledíme do mapy i GPS, jestli jsme se náhodou nespletli. Vypadá to, že ne.


 


Černá Hora: Policejní budíček, turisty obležený Durmitor, vyhlídka Čurevac a Černé jezero (den 4.)

27. února 2018 v 22:42 | Mal |  Bosna a Montenegro
Národní park Durmitor patří k nejnavštěvovanějším místům v Černé Hoře, a podle toho to tady taky vypadá. Když se u Černého jezera srážíme s pěti autobusy asijských turistů, chce se mi prchnout někam do hor. Jak už tomu naštěstí bývá, dámy v sukních a žabkách zavěšené na svých manželech s foťáky se selfie tyčemi svoji vyčerpávající kilometrovou túru od parkoviště k jezeru končí u první lavičky s výhledem na vodní hladinu. Jakmile tedy vkročíme na okružní trail kolem Černého jezera, jsme už zase sami.


Černá Hora: Nádrž Piva, květnaté louky před Durmitorem a jezero Vražje (den 3.)

6. února 2018 v 14:15 | Mal |  Bosna a Montenegro
Žádná ze čtyř bouřek přes nás nakonec nepřešla a tak jsme zdárně přežili noc v opuštěném horském sedle. Dnes nás čeká přejezdový den do Černé Hory k NP Durmitor, ale to neznamená, že bychom byli ochuzeni o nádherné výhledy. Sice nevím, kde Montenegro vzalo tu část "negro", ale "monte" je naprosto jasné. Máte-li potíže se zatáčkami, nejezděte sem bez kinedrylu.


Bosna: Haldy odpadků a krásné jezero Trnovačko (den 2.)

22. ledna 2018 v 16:16 | Mal |  Bosna a Montenegro
Po střelecké noci nám spánek není dopřán ani ráno, kdy se zhruba od pěti hodin údolím rozezní muslimské modlitby. Jitro nad bosenskými kopci má ale něco do sebe. Balíme saky paky a míříme k perle Bosny (technicky vzato Černé Hory), jezeru Trnovačko.


Bosna: Střelecká ukolébavka mezi minovými poli (den 1.)

18. prosince 2017 v 13:43 | Mal |  Bosna a Montenegro
Prásk! Zšeřelým údolím se ozve rána a po ní rychle následují tři další. Je to ostrý, štiplavý zvuk, který se nese otevřenou krajinou až nahoru k naší louce ve svahu. Toulavý pes, na kterého už jsem zapomněla, se hlasitě rozštěká kdesi v křoví jen pár metrů pod naším provizorním kempovištěm. Chvíli na sebe s M. hledíme. Střelba, nebo ohňostroj? No, bylo to celkem daleko. Víc starostí mi dělá ten pes. Když se z údolí ozve další salva a pes mlčí, vylézám ze stanu a jdu omrknout situaci. Zastaví mne pohled na záři stovky světel městečka Travnik, které leží v údolí hluboko pode mnou, když střelba ještě jednou pročísne příjemně chladný večerní vzduch. Pátrám na nebi, ale po ohňostroji ani památky. Bezva. Našli jsme louku, která by na rozdíl od okolních kopců údajně neměla být zaminovaná, a tak nám místní aspoň hrají střeleckou ukolébavku. Tomu se říká první noc v Bosně.


Alpy: Jezero Federa s vodním buvolem

29. listopadu 2017 v 13:40 | Mal |  Alpské treky
Jezero Federa je jedním z nejvyhledávanějších vysokohorských jezer v Dolomitech - a podle toho to u něj taky tak vypadá. Franz Hauletneir ve svém průvodci tvrdí, že milovníci Dolomit tuto túru podnikají alespoň jednou ročně. Řekla bych, že se asi spletl, a myslel milovníky masové turistiky. Jezero je pěkné, ale ne ohromující. Výhledy krásné, ale ne fascinující. A když se škrábete půl dne do kopce se zhruba kilometrovým převýšením a pak dorazíte k docela obyčejnému, řasami zarostlému jezeru do kterého před vašima očima močí krávy a na jehož břehu stojí horská chata, před kterou je to jako na Václaváku, říkáte si - nedělal si ten Franz srandu?


Paříž 3: Jak jsem v La Défense objevila panoptikum zrůd

25. října 2017 v 21:27 | Mal |  Paříž
Náš fotograficky nejzajímavější den začal rozchodem v moderní pařížské čtvrti La Défense u plastiky palce. Z blízka to šlo poznat, z dálky ne. U nás v Brně tomu taky říkáme orloj, že...


Paříž 2: Versailles. Za kterým keřem to dělal Napoleon?

4. října 2017 v 17:43 | Mal |  Paříž
A děti, jestlipak chcete vědět, za kterým keřem ve Versailles to dělal Napoleon? Touto větou a svým fanatickým úšklebkem si u nás průvodkyně podepsala ortel smrti. Jakkoli jsme tenkrát byli nafrnění (protože osmiletej gympl, nadřazená rasa, že jo), to už by nezvládl ani normální člověk. Ani nenormální. Naše průvodkyně v růžovém sáčku byla zkrátka přírodní anomálie, stvořená pro jediný účel - vysírat nás. A dařilo se jí to.


Kam dál