Nadpozemský vodopád Dvojna Latvica (SLO)

6. listopadu 2018 v 22:11 | Mal |  Slovinsko
Začal semestr a já nic nestíhám, tak místo cestopisu aspoň jedno z top míst letošního léta - vodopád Dvojna Latvica ve slovinském NP Triglav. Cesta nenáročná, jen nesmíte vodopád v tom pralese minout. Vede k němu neznačená odbočka, ale pokud nekoukáte do země, je vidět už z hlavního trailu. Výchozí bod - Log pod Mangartom, neplacené parkoviště, trail Fratarica slapovi. Z nějakého nepochopitelného důvodu vodopád ještě neokupují davy turistů, takže pokud míříte směr údolí Soče, přidejte Latvicu na must-see list! Cesta pak stoupá do hor k dalším vodopádům, také moc krásné.


Popis treku k vodopádu v anj ZDE.

Hledáte-li inspiraci pro túry v NP Triglav, sdílím náš itinerář z letošního července. Jsou tam i odkazy s popisy treků a výchozích bodů, něco v čj, něco anj: NP TRIGLAV 2018
 

Tatry: Skalním městem na Sivý vrch

4. září 2018 v 12:58 | Mal |  Alpské treky
Výstup na Sivý vrch je trochu jinou horskou túrou - a to zejména díky skalnímu městu a propasti, které po cestě nelze minout. Z vrcholu se pak můžete pokochat celými Roháči.


Tatry: Okružní túra na Roháčská plesa

27. srpna 2018 v 14:24 | Mal |  Alpské treky
Okružní túra kolem Roháčských ples patří mezi klasiku zdejších hor. Nenáročný, ale poměrně dlouhý výstup odmění pohledy na průzračná jezera i okolní štíty. Nezapomenutelnou atmosféru Roháčů dokreslují modrofialově kvetoucí hořečky a hořce. A poslední plus; i v hlavní sezóně byl počet turistů snesitelný.

 


Tatry: Toulky po Roháčích

21. srpna 2018 v 10:54 | Mal |  Alpské treky
Nejvyšší čas zavítat do našich krajů! Tedy na Slovensko, ale pořád ho nějak nevnímám jako opravdovou cizinu. Krátce mrkneme do Tater, konkrétně na Roháče, které v sobě snoubí nádhernou krajinu a ještě únosné množství turistů. Stačí jen vyběhnout na kopeček za chatou a můžeme se kochat horami, na které další dny polezeme.


Bosna: Nádherný Štrbački Buk (den 9.)

8. srpna 2018 v 14:32 | Mal |  Bosna a Montenegro
Už nikdy neuvěřím internetu. Ten příspěvek na tripadvisoru psal asi nějakej zahořklej Chorvat. Protože ne, NE, SLYŠÍTE MĚ VŠICHNI? ŠTRBAČKI BUK NENÍ HEZČÍ Z CHORVATSKÉ STRANY. (Foto níže: Bosna).


Bosna: Vodopády Kravica a zákaz modlení u záchodů (den 8.)

2. srpna 2018 v 13:43 | Mal |  Bosna a Montenegro
K bosenským vodopádům Kravica přijíždíme v 9 ráno, ale na parkovišti už se přerážíme o dva autobusy asijských turistů a jedny rozverné Italy. I přes nepříjemné přelidnění jsou vodopády krásné - a díky poměrně chladnému počasí se v nich dokonce skoro nikdo nekoupe.


Černá Hora: Meandry na Skadarském jezeře a minové pole (den 7.)

18. června 2018 v 16:27 | Mal |  Bosna a Montenegro
Noc v kempu byla pohlazení na duši. Zkouším ještě navrhnout, zda se k Cijevně přeci jen nevrátíme, ale jediný pohled mého milého stačí, abych věděla, že si o tom můžu nechat leda zdát. Padá nám tím však další cíl cesty, kromě kaňonu jsme měli jít ještě na trek k jezerům směr Albánie. Místo toho se jdeme poflakovat kolem Skadarského jezera.


Černá Hora: Z ráje do pekla. Z hor do slumu. A pár slov o chudobě (den 6.)

11. června 2018 v 15:32 | Mal |  Bosna a Montenegro
V Černé Hoře existuje ráj koní - pohoří Komovi, které náhle vyrůstá ze zelených plání a připomíná sopečný kužel. Na Komech je krásně. Koně, krávy, ovce, všichni se tu volně pasou na zelených lukách a příležitostně blokují cestu turistům. Nic je netrápí. Možná jen příležitostný hmyz. V Černé Hoře ale existuje ještě další místo. Předměstí Podgorice. A tam se malé děti přehrabují v odpadcích.

Začali jsme na Komech. A nevěděli, co večer uvidíme.


Koniklece na Kamenném vrchu s měsíčním zpožděním

5. května 2018 v 16:27 | Mal |  Zelený koutek
Koniklecová louka na Kamenném vrchu v Brně z 30. března, to, že odvetla už před měsícem, prosím ignorujte (nestíhám). Také po roztátí sněhů vyrážíte fotit koniklece, šafrány, bledule a další jarní kvítky? Znáte nějakou zatím neprofláknutou lokalitu?


Černá Hora: Prokleté hory a Sávino oko (den 6.)

12. dubna 2018 v 13:38 | Mal |  Bosna a Montenegro
Po nočním deštíku už je ráno zase úmorné vedro, které nás spolehlivě odrazuje od výšlapu po odlesněných svazích Volušnice. Radši míříme k jedné z nejkrásnějších bezedných tůní, jakou jsem kdy viděla. K Sávinu oku přijíždíme docela brzy dopoledne a tak jsme u tohoto neuvěřitelně modrého a průzračného vývěru úplně sami.


Kam dál